Den české státnosti je český státní svátek, který připadá na 28. září.
Toto datum je zároveň svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935 za účasti Václavova bratra Boleslava. Někdy se k tomuto datu také připomíná rok 995, kdy byla za Boleslava II. dobyta Libice a vyvražděna většina Slavníkovců, což v důsledku vedlo k upevnění raného českého státu.
Státní svátek
Po sametové revoluci vznikla iniciativa usilující o zařazení svátku sv. Václava mezi státní svátky. Prvním politickým subjektem, který to už na začátku 90. let 20. století navrhl, byla Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska).
Vyhlášení dne státním svátkem bylo navrženo na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 24. března 2000. Výbor zvolil pro státní svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav“.
Při druhém čtení návrhu zákona se k tomuto dni vyjádřil nejprve tehdejší premiér Miloš Zeman, který svátek s ohledem na historický kontext nepřímo označil za symbol servility a kolaborace. Poslanec Vojtěch Filip poté navrhl vypuštění tohoto dne ze seznamu státních svátků uvedených v návrhu zákona. Nakonec navrhl poslanec Vlastimil Tlustý, aby svátek nesl označení „Den české státnosti“
Velkou událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamějším Mariánském náměstí (do roku 1990 nesoucím název Václavské náměstí). Na václavské proboštské louce sloužil v tento den v jubilejním roce 2009 mši papež Benedikt XVI.
Poutní slavnosti se konají také v mnoha dalších kostelech zasvěcených svatému Václavu, což je jedno z nejčastějších patrocinií církevních staveb v českých zemích.
Zdroj: Wikipedia.org